Příběh jednoho IT-čkaře: Velký úklid

01 / 07

Jedenáctá hodina. Skvělý čas začít den.

Vstal jsem v jedenáct. Po práci do pěti ráno to nebylo vstávání, spíš pomalý restart systému.

Procesor se přehříval, paměť byla fragmentovaná a operační systém ještě nenaběhl. Pak přišla jediná myšlenka, která funguje lépe než káva: AUTO!

02 / 07

Bratislavské parkování. Budík pro pokročilé.

Kofein nastupuje pomalu. Hrozba osmdesátieurové pokuty okamžitě. Za tři vteřiny jsem byl připravený na olympijský sprint.

Když auto stálo tam, kde mělo, přišla úleva. Až potom káva. Tak vypadá moderní ranní wellness v Bratislavě.

03 / 07

Čtyři rošťáci už čekali.

Po kávě, novinách a kontrole světa na mě čekali Konzultant, Optimalizátor, Programátor a Tester. Já měl druhou kávu. Oni už druhou produktivní hodinu.

Řekl jsem jim: Chlapi, dnes nebudeme vymýšlet další zázraky. Dnes se bude uklízet!

Já měl druhou kávu. Oni už měli druhou produktivní hodinu.

04 / 07

Dnes se uklízí. A pořádně!

Softwarový projekt je jako dílna po náročném pracovním dni. Všechno funguje, jen už nikdo přesně neví, proč je kabel omotaný kolem lampy.

Neodstraňuje se bezhlavě. I nenápadný soubor může držet pohromadě polovinu systému, stejně jako šroubek, který člověk najde až po složení skříně.

To není nepořádek. To je historická architektura.

05 / 07

Každý musí mít jméno. I ten, kdo nic nedělá.

Za všechno musí být někdo zodpovědný. A ten někdo musí mít jméno. Proces bez názvu je jako úřední okénko bez úředníka: člověk stojí, papír koluje a výsledek je na dovolené.

Jasný název, úkol, hranice, vstupy a výstupy bývají často náročnější na přípravu než samotný kód. A právě proto jsou tak důležité.

Za všechno je někdo zodpovědný. Jen o tom někdy ještě neví.

06 / 07

Udělej to nějak. Nejdražší věta na světě.

Programátoři obyčejně nejsou problém. Problém je věta: Udělej to nějak. Je to jako objednat dům bez velikosti, pokojů a rozpočtu a po kolaudaci se zeptat na bazén na střeše, garáž pod zemí a výhled na moře. Přestože bydlíte v Senci.

Pak přišlo agilní programování. Ne metodika, ta je v pořádku. Jen její absurdní překlad: začněme hned a přemýšlet budeme průběžně. Běžíme už třetí sprint. Jen pořád nevíme kam.

Samozřejmě, že můžeme. Vždyť fakturujeme hodiny. 😁

07 / 07

Celý den jsem nic nového neudělal. A bylo to skvělé.

Nepřibylo tlačítko, animace ani nová stránka. Přibyla čistší architektura, pojmenované procesy, méně zbytečností a lepší základ pro další vývoj.

AI pracanti dělají úkoly. Já přemýšlím, připravuji zadání, rozhoduji a kontroluji výsledky. Nářadí je pořád stejné. Jen ho konečně všechno najdete.

Dnes nepřibyl cirkus. Jen zmizel chaos.